Únor 2008

Labyrint vlka

28. února 2008 v 21:46 | Rael
Mno- víte, jak nesnáším výklad vlastní poezie, protože poezie je věcí každého z nás. Ale stejně si neodpustím pár plků (i když pochybuji, že je někdo čte. A jestli jo-nenechte se nijak ovlivnit. Výklad budiž ponechán Vlku). Je to tak trochu ve dvou rovinách- jednak je to Remus- a řekněme jeho malý chlupaý problém- řekla bych, že pochopíte na co narážím. Nic moc konkrétního- je to spíš... no, uvidíte.
A pak je to taky dílo čistě metaforické, nemající s Remeusem "nic" společného. Založeno na hledání Lásky a hledání Vlka- obojí se nevylučuje, ale nesmíte zatvrdit srdce- což platí jak pro lásku, tak pro vlka. A Vlk j vlastně tím, oči usilujeme, stejně jako láska. Dosáhnout jich lze různými způsoby, vzájemně se nevylučují, ale cesty, které zvolíme občas ano... tak- tohle nezní moc logicky- jak říkám, obrázk si radši udělejte sami.
Napsáno pod vlivem toho nejhoršího stádia otupělosti-po jedné nejmenované hodině s vymytým mozkem... to ani nemuvím o žízni a o hladu. Řekla bych, že můj tragický stav je v tom dosti znát, ale stejně to sem dávám jako ukázku toho, čeho všeho je schopen vlk. Zkuste se uvést do stejného stavu, v němž jsem byla já- a třeba to i přelouskáte:))

PS: Věnuji Lejdynce- chtěla jsem jí potěšit u mě nezvyklou délkou:))

PPS: Jestli jste se prokousali až sem, upřímně vás obdivuji-máte povolení kousnout mě.)

Milenka noc

25. února 2008 v 17:06 | Rael
A zase ty zpropadené verše... láska je krkavčí. Nebo prostě slepá... a nebo jednoduše Láska....

Čaroděj krve královské

25. února 2008 v 17:03 | Rael
Je skvělé, jaké mám tendence, nazývat to, co napíšu poezií, nezdá se vám?
Docela by mě zajímalo co si o něm/postavě- myslíte...

Metafory

25. února 2008 v 16:59 | Rael
Vysvětlení viz. předchozí článek...
R/S? Poezie...

Vyznání

25. února 2008 v 16:56 | Rael
Dejme tomu, že slash poezie S/R... Už to mám napsáno nějakou chvíli- uchvátila mě myšlenka "dialogu" i když jsem ji nevyřešila moc štastně...
Barvy jako vždy- studená Sirius, teplá Remus:))... takhle jsem to nemyslela- jsem na ně prostě takhle zvyklá. A studený psí čumák s tím vážně nemá co dělat!

Pan Sen

25. února 2008 v 16:52 | Rael
Poezie? O významu pomlčím...

Lidské pojmy

25. února 2008 v 16:49 | Rael
Několik málo slov, kterážto nazvu poezií- ne moc příhodně.)

Pandořina skříňka

25. února 2008 v 16:48 | Lejdynka
Životopis my-moc-dobře-víme-koho. Jedná se o dobu mezi my-všichni-víme-čím do vy-všichni-poznáte-čeho. Aneb Lejdynka mlží, aby nemusela nic prozrazovat a abyste nečetli bez přemýšlení :) Ale dobře - mohlo by to předcházet Vrátit se odkud jsme přišli. A všichni se určitě shodneme na tom, že to tak opravdu bude.
Asi všechno - spiritual, angst, hurt, friendship, comfort, slash, drama.. život už je takový. A nebojte se, není tam nic pohoršlivého.
Obecně žánr - (milostná?) lyrika. Veršované, rýmované. Tak trochu pásmo, tak trochu balada. Dneska mám poetickou náladu.
První část jsem napsala na přednášce z češtiny, druhou v McDonnaldovi, třetí na chodbě na filozofické fakultě a čtvrtou na chodbě v ústavu translatologie. Jo, a taky kousek v tramvaji a na schodech, vedoucích na fakultu. Prostě jsem psala, kudy jsem chodila. Ehm.
Hlavní postavy : onen-my-víme-kdo a jeden-velký-chundelatý-věc :)
PS: Blog je na odstřelení.

Vzpomínky z nebe

25. února 2008 v 7:08 | Lejdynka
Po smrti není jenom prázdnota. A všichni, kdo zemřeli, dokážou stále cítit nad těmi, kteří by raději přišli o život, než se trápit tak, jak se právě trápí..
Asi nerozumíte. Pokud rozumíte a nenecháte se zmást první dojmem, potěší mě to :)
Jestli máte dojem, že se to tam trochu podivně kombinuje, tak máte pravdu.

Přeměna ve vlkodlaka

24. února 2008 v 22:42 | Lejdynka
Největší vykopávka ze všech. Zkamenělina až trilobit. Úroveň, inteligence a sloh tomu opět odpovídají, ale opět se na to nebudu ohlížet a zveřejním to, protože tu chci mít i začátek. Napsáno kdysi v pravěku - moje první, slovy první fanfiction povídka :) Opět nezměněno, všechny chyby zachovány :))

Pro Nancy - ta hořká čokoláda tam původně vážně byla :) A pro všechny ostatní, kdo si pamatují i mou prvotinu.
****
****
****
****

Siriovo utrpení 4

24. února 2008 v 22:18 | Lejdynka
Last one and lovable blog. Sorry, messed it up.

Siriovo utrpení 3

24. února 2008 v 22:17 | Lejdynka
Last but one.. forgive me.

Siriovo utrpení 2

24. února 2008 v 22:14 | Lejdynka
Let's continue..

Siriovo utrpení 1

24. února 2008 v 22:14 | Lejdynka
Další ze starých děl. Napsáno před třemi roky, úroveň tomu odpovídá :) Jen abyste pochopili některá další díla. Z nostalgie jsem to ani trochu neměnila - to by se dělat nemělo.
Jinak omluvte ohromný příliv teček a čtyřteček, teď už dělám tečky jen dvě a v daleko menším množství. Dále omluvte záplavu přímé řeči, u které není moc poznat, kdo ji má na svědomí.. to víte, každý jednou začínal. A taky nelogičnosti.. no nic, omlouvám se za celou povídku, ale stejně ji zveřejním :))

PS: No, ehm.. v té době jsem věřila teorii o Siriovi a Jamesovi, nebo mi spíš nevadila. Teď už dávám přednost Removi. Omlouvám se ;)

Pro všechny, kdo si tuhle povídku pamatují. Neslash. Od dvanácti (násilí).

Předtucha

24. února 2008 v 21:21 | Lejdynka
Stará láska nerezaví. Tentokrát pro cloverdee, já bych na to jinak asi zapomněla.
Něčemu to předchází. Jestlipak si vzpomenete? Jestlipak pochopíte, proč je Siriovi taková zima a proč všude vidí rampouchy a tuříny?
Neslash. Alespoň v původním znění. Abstraktně by mohl být, proto ta zima. Pro všechny. Žánr angst.

Christmas Carol

24. února 2008 v 21:10 | Lejdynka
Omlouvám se, nevím sice, jak je to možné, ale tahle povídka z blogu záhadně zmizela, když jsem upravovala a mazala rubriky. Asi mea culpa, nicméně to na věci nic nemění. Here it is, again.
Warning - trocha slashe ve vzpomínkách. Žánr spiritual/angst. Pro všechny. Toho slashe tam vážně není moc.

Střípek Pátý

23. února 2008 v 19:38 | cloverdee
Střípek Pátý

Na vlnách je nejhezčí to, že se vracejí. Nikdy neodezní...

*

Motto života
"Vaše motto?"
"Jaký je rozdíl mezi divadlem a kinem? V kině nezískáte podpis..."
***
Jeden krátký rozhovor s Převozníkem. Často se vídáme, snad v rámci příprav, snad proto, abych si zvykla. Ale tahle odpověď ho překvapila nejvíc. Nerozuměl mi. Což jsem mu nevyčítala. Nevyčítám mu to ani teď.
*
Tohle má maličko osobnější ráz. To motto mě napadlo při probírání společenského chování v rámci ON a teprve potom jsem nad ním hloubala. Zajímalo by mě, jak byste jej vysvětlili vy. Já totiž jedno uspokojivé vysvětlení objevila.


Věčnost v boji

20. února 2008 v 23:40 | Lejdynka
Věk odmítání a rozporů. Věk bolesti, slz, lásky a přátelství, smíchaný dohromady. Jeden lektvar, jediný, který je esencí lidských pocitů.
Romantický (fluffy?) slash. Depresivní. Sirius/Remus.

Jsem dokonalá! 2

20. února 2008 v 21:06 | Autorka neznámá, glosátorka Lejdynka
Another piece of.. art? ;)